Pitná voda

Zákon o ochraně veřejného zdraví definuje pitnou vodu (neboli vodu určenou pro lidskou spotřebu) takto: "Pitnou vodou je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob. Zdravotní nezávadnost se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních a chemických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem."

Voda v přírodě obsahuje množství rozpuštěných či nerozpuštěných látek. Některé z těchto látek jsou pro člověka a jeho zdraví nezbytné (například důležité minerální látky), ovšem s  rozvojem lidských činností negativně ovlivňujících životní prostředí se do vodních zdrojů v přírodě dostává i řada nežádoucích látek, které by mohly lidské zdraví naopak poškodit. Proto se voda z přírodních zdrojů, nazývaná příznačně „surová voda“ musí pro lidskou spotřebu upravit.  Způsob a intenzita úpravy surové vody na pitnou přitom závisí na kvalitě zdroje a jeho vlastnostech. Množství látek, které mohou být obsaženy v pitné vodě, je určeno právním předpisem – vyhláškou ministerstva zdravotnictví č.252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu a četnost a rozsah prováděných kontrol. Tato vyhláška je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně veřejného zdraví a je v souladu s předpisy Evropské unie.