Čistírna odpadních vod Tachov (ČOV) je umístěna na levém břehu řeky Mže v nejnižším místě města. Byla vystavěna
v letech 1968 - 1970. Postupně prošla dvěma rekonstrukcemi s cílem intenzifi kace procesu čištění odpadních vod
- první v letech 1994 - 1995 a druhou rozsáhlejší v letech 2009 - 2012. Technologie ČOV je mechanicko-biologická
typu R-D-N (regenerace - denitrifi kace - nitrifi kace). V současné době je na ni napojen Tachov, Vítkov, Oldřichov
a Malý Rapotín, tedy přibližně 11 200 obyvatel a řada dalších producentů průmyslových odpadních vod. Průměrný
denní přítok na ČOV je zhruba 3 200 m3 odpadních vod, vyčištěná voda je vypouštěna do řeky Mže. Provoz ČOV je plně automatizován a řízen za pomoci průmyslových automatů.

Popis technologie čištění

Mechanická část

Hrubé předčištění

Veškeré odpadní vody jsou do ČOV přiváděny gravitačními stokami. Po přítoku procházejí nejprve přes hrubé česle. Ty zachytí největší kusy odpadů plovoucí ve vodě (štěrk, kameny, větve apod.), které by mohly jinak vážně poškodit další strojní zařízení čistírny. Odpadní vody pokračují do čerpací stanice, odkud jsou načerpávány do objektu hrubého předčištění. Zde procházejí přes jemné strojně stírané česle, tvořené průlinami ve vzdálenosti šesti milimetrů. Na nich se zachytí další plovoucí nečistoty (např. hadry, papíry, plasty). Shrabaný odpad se dále odvodňuje v promývaném šnekovém lisu, kterým se vyvádí do mobilního kontejneru.

Odstranění písku

Odpadní vody jsou dále vedeny otevřeným žlabem do dvoukomorového provzdušňovaného lapáku písku. V těchto nádržích se zkoseným dnem se z odpadní vody usazováním odděluje písek, aby se zabránilo jeho dalšímu usazování při čistícím procesu či poškození zařízení ČOV. Nádrž je provzdušňována, tak aby se písek usazoval v dolní části dna. Směs písku a vody je ze dna těžena čerpadlemumístěným na pojezdovém mostě a dále vedena žlabem do separátoru písku. V tomto zařízení se tok vody zpomalí a písek klesá ke dnu, kde je ještě jednou důkladně proprán vzduchem, tak aby seoddělil pouze písek. Voda zbavená písku potom odtéká dále do čistícího procesu a písek je šnekovým zařízením vynášen do mobilního kontejneru. Poté je, obdobně jako shrabaný odpad z hrubých i jemných česlí, odvážen na skládku.

Odlehčení dešťových vod

V případě intenzivních dešťů může na čistírnu přitékat příliš velké množství vody, které nelze standardním procesem zpracovat, a mohlo by dojít k jejímu zatopení. Proto je za lapákem písku instalováno zařízení zvané dešťový oddělovač. V něm se při průtoku vyšším než sto litrů za vteřinu odděluje přebytečná odpadní voda, která prošla hrubým předčištěním, do objemné dvoukomorové dešťové zdrže. Pokud je přítok tak velký, že dojde i k naplnění této nádrže, je další voda přepadem odváděna přímo do řeky. Po ustálení přitékajícího množství na běžnou hodnotu je voda ze zdrže odčerpávána zpět do objektu hrubého předčištění.

Biologická část

Po předčištění je voda zbavena nerozpuštěných látek, obsahuje však stále velké množství rozpuštěného organického znečištění, zejména dusíkaté látky (amonné soli, dusičnany) a fosforečnany, které pocházejí jak z komunálních splašků (čistící a hygienické prostředky, zbytky jídla apod.), tak ze zemědělství i průmyslové činnosti. K jejich odstranění dochází v biologické části čistícího procesu, a to pomocí směsi mikroorganismů (tzv. aktivovaného kalu), které tyto látky využívají jako zdroj energie a ve svém metabolismu je z vody přirozeně odbourávají. Biologickou část tvoří sestava betonových nádrží, rozdělených do několika sekcí s různými funkcemi – regenerace, denitrifi kace, nitrifi kace a dosazování. Aktivovaný kal při čistícím procesu prochází koloběhem, při kterém se na konci aktivace a dosazování vždy část kalu oddělí a vrací se zpět na začátek procesu. Jedná se vlastně o řízené využití samočisticích pochodů, které jinak běžně probíhají v řekách.

Regenerace

Kal obsahující směs mikroorganismů je před jeho opětovným použitím vždy nutné regenerovat, tedy oživit jeho čistící a sedimentační vlastnosti. Proto se na úplném začátku biologického procesu čištění nachází regenerační nádrž, do které se přivádí vratný kal z konce čistícího procesu – z dosazovacích nádrží. Přitéká sem i fugát, tedy odčerpaná kalová voda, z odvodnění kalů. Nádrž se intenzivně provzdušňuje, čímž dochází k rozmnožení mikroorganismů a vytváří se aktivovaný kal.

Denitrifikace

Po regenerační části následuje denitrifi kační nádrž. Do této nádrže přitéká odpadní voda po mechanickém předčištění a je zde promíchána s aktivovaným kalem. Načerpává se sem i část aktivační směsi vrácené z konce aktivace. V denitrifi kační nádrži dochází v metabolismu mikroorganismů za nepřístupu vzduchu k odbourání části dusíkatých látek, a to redukcí dusičnanů a dusitanů na plynný dusík nebo oxid dusný. Aby byla směs odpadní vody a aktivovaného kalu stejnorodá a dosáhlo se co nejlepších čistících účinků, je nádrž během celého procesu promíchávána pomocí vrtulového ponorného míchadla. Na konci nádrže je rozdělovací žlab, který zajišťuje rozdělení
směsi do dalších dvou paralelních nádrží.Nitrifikace Větší část organického znečištění se odbourává v části zvané nitrifi
kace. Tvoří ji dvě nádrže s jemnobublinnými aeračními prvky, které do nich dodávají vzduch z dmychadel. Odpadní voda spolu s aktivovaným kalem je do těchto dvou nádrží rovnoměrně rozdělována. Za přítomnosti vzduchu pak dochází činností mikroorganismů k oxidaci dusíkatých látek na dusitany a následně na dusičnany. Před nitrifi kační nádrže jsou zařazeny ještě dvě variabilní nádrže, které jsou vybaveny jak ponornými míchadly, tak aeračními prvky. Lze je tedy využít v závislosti na teplotě vody a kvalitě na odtoku buď jako další denitrifi kační nádrže (míchané
a bez přístupu vzduchu), nebo jako další nitrifi kační nádrže (provzdušňované). To umožňuje pohotově reagovat a přizpůsobovat čistící proces podle aktuálních klimatických podmínek i úrovně znečištění. Mikroorganismy při nitrifi kaci částečně spotřebovávají ke své výživě fosforečnany obsažené ve vodě, na úplné odstranění fosforu z odpadní vody to ovšem nestačí. Proto se ještě před odtokem vody z nitrifi kačních nádrží dávkuje síran železitý, který z vody sráží nerozpuštěný fosfor do vloček. Vysrážený fosfor se pak spolu s dusičnany stává součástí kalu. Směs vody a aktivovaného kalu je z části odváděna zpět na začátek biologického čistícího procesu, tedy do denitrifi kační nádrže, část pak odtéká do další části biologického čištění – dosazovacích nádrží.

Dosazování

Dosazovací část je tvořena dvojicí kruhových nádrží, ve kterých dochází k oddělení vyčištěné odpadní vody a aktivovaného kalu. Směs vody a kalu přitéká do dosazovací nádrže středovým sloupem ke dnu, ke každé nitrifi kační nádrži patří jedna dosazovací nádrž. Aktivovaný kal se pomalu usazuje na dně, některé lehčí složky naopak stoupají  k hladině. Dno i hladina nádrže jsou mechanicky stírány strojním zařízením. Vyhrnuté plovoucí nečistoty z hladiny jsou odčerpány do homogenizační nádrže a zpracovány spolu s ostatním kalem. Usazený kal ze dna nádrže se shrnuje doprostřed do kalové prohlubně, odkud se odtahuje do čerpacích jímek a čerpá se zpět do regenerační nádrže. Aby se ovšem zachovalo optimální množství mikroorganismů, musí se část tohoto kalu oddělit a jako tzv. přebytečný kal se odčerpá do jímky a dále zpracovává v rámci kalového hospodářství. Vyčištěná voda potom přes přepadovou hranu odtéká přes měrné zařízení již přímo do řeky Mže. Část vyčištěné vody se také využívá jeko technologická voda pro potřeby čistírny. 

Kalové hospodářství

Stabilizace a zahušťování

Kal z kalové jímky je čerpán do nádrží aerobní stabilizace. Zde dochází nejprve k jeho stabilizaci, tedy odbourání části zbylých organických látek a snížení množství patogenních mikroorganismů, a následně k zahuštění. Obě nádrže jsou otevřené a plní se postupně jedna a po jejím naplnění druhá. Jsou vybaveny aeračním systémem na provzdušňování kalu a míchání obsahu nádrže. Po naplnění nádrže se zastaví přívod vzduchu, stabilizovaný kal se nechá usadit a poté se svrchu odpustí kalová voda. Po odpuštění kalové vody se kal v nádrži opět míchá vzduchem a postupně se odčerpá přes homogenizační nádrž na odvodňovací linku, až do vyprázdnění nádrže. Pro zahuštění kalu před jeho stabilizací se mohou variabilně využít další dvě nádrže, kde se kal usazuje gravitací.

Homogenizace a odvodňování

Stabilizovaný kal z nádrží je odčerpáván do ocelové homogenizační nádrže. Do této nádrže se také může přímo přečerpat kal dovezený fekálními vozy z jiných malých čistíren odpadních vod nebo z domovních čistíren či septiků, shromažďovaný v jímce dovezených kalů. Pokud je ovšem kvalita dovezeného kalu horší, vypouští se do denitrifi kační nádrže a prochází biologickým čištěním. V homogenizační nádrži jsou kaly pomocí vertikálního míchadla
promíchávány, aby se vytvořila stejnorodá směs a kvalita kalu byla v nádrži stejná. Poté se kal přečerpává na odvodňovací linku, kterou tvoří dva pásové lisy. Ještě před odvodněním se přitom kal vysráží do vloček pomocí dávkovaných fl okulantů. Na lisech se kal stlačováním zbaví zbylé vody a je vyváděn ve formě sypké směsi
do mobilního kontejneru. Poté je vyvážen z čistírny a využívá se většinou na rekultivaci skládek.

Schéma čistírny odpadních vod Tachov

Fotogalerie