Čistírna odpadních vod ve Stříbře je umístěna na levém břehu řeky Mže pod městským parkem. Byla vystavěna v druhé polovině padesátých let a uvedena do zkušebního provozu v roce 1960. Čistírna byla vybudována jako mechanicko-biologická s minimálními nároky na spotřebu elektrické energie, protože jednotlivé objekty byly za sebou řazeny tak, aby průtok odpadní vody byl z větší části gravitační. V průběhu let zde ovšem začalo docházet k nárazovému látkovému přetěžování, způsobenému především mlékárenskými odpadními vodami, což vedlo ke zhoršení kvality čištění odpadních vod. V osmdesátých letech byla proto na čistírně realizována různá opatření pro zlepšení účinnosti čištění, ovšem s minimálním účinkem. Na konci devadesátých let se tak přistoupilo k první větší přestavbě čistírny. Neustále se zpřísňující limity na kvalitu čištěných odpadních vod si ovšem velmi záhy vyžádaly přípravu další intenzifikace čistírny, která byla za plného provozu zahájena před koncem roku 2010 a dokončena v červnu 2012. Při této intenzifikaci byla značná část objektů čistírny přestavěna, byly vybudovány dvě nové dosazovací nádrže a byla také dokončena kompletní automatizace čistírny s napojením na centrální řídicí systém Vodáren a kanalizací Karlovy Vary, které ji provozují. Rekonstruovaná čistírna byla uvedena do trvalého provozu v červnu 2013. V současné době je na čistírnu napojeno zhruba 7200 obyvatel města Stříbro a řada dalších producentů průmyslových odpadních vod. Průměrný denní přítok je zde zhruba 2 500 m3 odpadních vod, vyčištěná voda je vypouštěna do řeky Mže.

Popis technologie čištění

Čistírna je technologicky rozdělena na část mechanickou, biologickou a kalové hospodářství. V mechanické části dochází k hrubému předčištění a voda se zbavuje hrubých plovoucích nečistot a písku. V biologické části se z vody odstraňuje větší část organického znečištění, především dusíkaté látky a fosforečnany. V kalovém hospodářství se pak zpracovává kal, který při čistícím procesu vzniká.

Mechanická část

Přítok odpadních vod

Odpadní vody z jednotné kanalizační soustavy Stříbra jsou na čistírnu přiváděny z 95 % kmenovou kanalizační štolou. Aby se zabránilo nebezpečí zaplavení čistírny a poškození její technologie v případě intenzivních přívalových dešťů, prochází štola ještě před vstupem do areálu odlehčovací komorou, kde se při příliš velkém množství část vody přepadem oddělí a odvede se přímo do řeky Mže. Odpadní vody jsou v tomto případě natolik naředěné dešťovou vodou, že je znečištění přitékající do řeky minimální a přírodní toky ho velmi snadno zpracují přirozenými samočisticími procesy. Zbylých pět procent odpadních vod je přiváděno kanalizací procházející městským parkem, která se stéká s kanalizační štolou a opět se v případě dešťů odlehčuje v druhé odlehčovací komoře.

Hrubé předčištění

Odpadní vody dále natékají do žlabu, kde prochází přes zařízení tvořené samočisticími strojně stíranými česlemi s průlinami ve vzdálenosti šesti milimetrů a separátorem písku a tuků. Na česlích se zachycují plovoucí nečistoty (např. kameny, hadry, papíry, plasty), které jsou poté filtračním pásem, kde dochází k jejich částečnému odvodnění, dopraveny do kontejneru. V lapáku písku se dále z vody odděluje usazováním písek. Nádrž je provzdušňována, tak aby se písek usazoval v dolní části dna, odkud je šnekovým dopravníkem odváděn do dalšího kontejneru. Tuk zachycený na hladině je shrnován do jímky, odkud se přivádí do kanálu na přítoku a pak se vyhrnuje spolu se shrabky na česlích. Celé předčištění v podstatě slouží jako ochrana dalšího zařízení čistírny před poškozením. Pokud by došlo k poruše zařízení, voda se může odvést do obtočného žlabu, kde jsou osazeny další náhradní česle a jímka písku. Shrabaný odpad z česlí i zachycený písek se odváží na skládku.

Odlehčení dešťových vod

Pro případ, kdy na čistírnu přitéká v důsledku srážek větší množství vody, které by mohlo ohrozit celý biologický proces čištění, se hned za hrubým předčištěním nachází dešťová zdrž. Do ní se odvádí voda nad průtok 70 litrů za vteřinu, aby se odlehčilo biologické části. Pokud je přítok tak velký, že dojde i k naplnění této nádrže, je další předčištěná voda přepadem odváděna přímo do řeky. Po ustálení přitékajícího množství na běžnou hodnotu je voda ze zdrže odčerpávána do biologické části čistírny. Dešťová zdrž může zároveň sloužit jako havarijní jímka, pokud by došlo k havarijnímu znečištění odpadních vod (např. ropnými látkami), ve které lze znečištění před nátokem vody do biologické části odstranit.

Biologická část

Po předčištění je odpadní voda zbavena nerozpuštěných látek, obsahuje však stále množství rozpuštěného organického znečištění, které pochází jak z komunálních splašků (čistící a hygienické prostředky, zbytky jídla apod.), tak ze zemědělství i průmyslové činnosti. K jeho odstranění dochází v biologické části čistící procesu, a to pomocí směsi mikroorganismů (tzv. aktivovaného  kalu), které tyto látky využívají jako zdroj energie a ve svém metabolismu je z vody přirozeně odbourávají.  Biologickou část tvoří sestava betonových nádrží, rozdělených do několika sekcí s různými funkcemi. Aktivovaný kal přitom během čistícího procesu prochází koloběhem, při kterém se na konci aktivace a dosazování vždy část kalu oddělí a vrací se zpět na začátek celého procesu. Jedná se vlastně o řízené využití samočisticích pochodů, které jinak běžně probíhají v řekách.

Denitrifikace – regenerace - denitrifikace

Po předčištění se voda přivádí do nádrže, rozdělené přepážkou na tři části – denitrifikace I (anoxická regenerace kalu), oxická regenerace a denitrifikace II. Před vstupem do nádrže se odpadní voda rozděluje, první část do průtoku 4,5 litru za vteřinu se čerpá do nádrže denitrifikace I, kam se přivádí i vratný kal obsahující mikroorganismy z konce čisticího procesu. Tento vratný kal, který prošel všemi fázemi čistícího procesu, se musí před opětovným využitím upravit, aby byly jeho čistící schopnosti co nejlepší. K tomu dochází v nádržích denitrifikace I, kde se bez přístupu vzduchu za pravidelného míchání upravuje množství dusičnanů a dusitanů, a v nádrži regenerace, kde se naopak intenzivním provzdušňováním rozmnožují mikroorganismy a vytváří se aktivovaný kal. Směs vody a aktivovaného kalu přitéká do další části nádrže – denitrifikace II, kam gravitačně natéká i zbylá část odpadní vody nad průtok 4,5 litru za vteřinu. V denitrifikační nádrži dochází v metabolismu mikroorganismů za nepřístupu vzduchu k odbourání části dusíkatých látek, a to redukcí dusičnanů a dusitanů na plynný dusík nebo oxid dusný. Při této redukci se částečně odstraňuje i organické znečištění. Do nádrže je pro zvýšení účinnosti přiváděna i část akvitační směsi z konce nitrifikační nádrže. Aby byla směs odpadní vody a aktivovaného kalu stejnorodá a dosáhlo se co nejlepších čistících účinků, je nádrž během celého procesu promíchávána pomocí dvou ponorných míchadel.

Šachtová aktivace – Nitrifikace I, II

Aktivační směs natéká dále gravitačně do sestavy tří nádrží. První nádrž, takzvaná šachtová aktivace, se skládá z vlastní šachty, kde je voda smíchána se vzduchem, a horní nádrže, kde se zpomalí průtok a z vody do vzduchu přecházejí zbytkové plyny metabolismu jako je oxid uhličitý, dusík a nevyužitý kyslík.  Z aktivační šachty je voda svedena do nádrží nitrifikace I a dále nitrifikace II, kde dochází k odbourávání největší části organického znečištění. Nádrže jsou provzdušňované, za přítomnosti vzduchu pak dochází činností mikroorganismů k oxidaci dusíkatých látek na dusitany a následně na dusičnany. Mikroorganismy při nitrifikaci částečně spotřebovávají ke své výživě fosforečnany obsažené ve vodě, na úplné odstranění fosforu z odpadní vody to ovšem nestačí. Proto se ještě před nátokem vody do dosazovacích nádrží dávkuje síran železitý, který z vody vysráží nerozpuštěný fosfor do vloček.

Dosazování

Dosazovací část je tvořena dvojicí kruhových nádrží, ve kterých dochází k oddělení vyčištěné odpadní vody a aktivovaného kalu. Směs vody a kalu přitéká do dosazovací nádrže z nitrifikační nádrže středovým sloupem ke dnu nádrže. Kal se pomalu usazuje na dně, některé lehčí složky naopak stoupají k hladině. Dno i hladina nádrže jsou mechanicky stírány strojním zařízením. Vyhrnuté plovoucí nečistoty z hladiny nádrže jsou odčerpány do stabilizačních nádrží a zpracovány spolu s ostatním kalem.  Usazený kal ze dna nádrže se shrnuje doprostřed do kalové prohlubně, odkud se odtahuje do čerpacích jímek a čerpá se zpět do nádrže denitrifikace I. Aby se ovšem zachovalo optimální množství mikroorganismů, musí se část tohoto kalu oddělit a jako tzv. přebytečný kal se odčerpá do jímky a dále zpracovává v rámci kalového hospodářství. Vyčištěná voda potom přes přepadovou hranu odtéká přes měrné zařízení již přímo do řeky Mže.

Kalové hospodářství

Stabilizace a uskladnění

Přebytečný kal a plovoucí nečistoty z dosazovacích nádrží jsou čerpány do tří nádrží aerobní stabilizace. Zde dochází nejprve ke stabilizaci, tedy odbourání části zbylých organických látek a snížení množství patogenních mikroorganismů. Nádrže jsou vybaveny aeračním systémem na provzdušňování kalu a míchání obsahu nádrže. Po stabilizaci se kal odvádí do dvou uskladňovacích jímek, kde dochází k jeho částečnému zahuštění, těžší části kalu se usazují vespod a s vrchu se odpouští kalová voda, která se přes jímku čerpá zpět na nátok do čistírny.

Odvodňovací linka

Stabilizovaný a uskladněný kal se čerpá do nerezové rozdělovací nádrže, odkud gravitačně odtéká do jímky stabilizovaného kalu před kalolisem a poté se čerpá na odvodňovací linku. Odvodňovací linka je tvořena pásovým lisem s příslušným chemickým hospodářstvím pro přípravu organického flokulantu a z mobilních kontejnerů pro odvoz kalu k dalšímu využívání. Flokulant se do kalu přidává pro urychlení zahuštění a odvodnění, způsobuje shlukování pevných částí do vloček a na pásu se poté stlačováním oddělí zbylá voda. Kal je pak ve formě sypké směsi vyveden do mobilního kontejneru a vyvezen  z čistírny, využívá se většinou na rekultivaci skládek.

Schéma čistírny odpadních vod  Stříbro

Fotogalerie