„Začátkem prosince jsme po roce prací dokončili v naší obci novou kanalizaci i čistírnu odpadních vod. Celkem se zde položily necelé dva kilometry kanalizačního potrubí. Kanalizace je zakončená moderní automatizovanou čistírnou, která zvládne vyčistit až 40 metrů krychlových splašků denně. Investice za zhruba 25 milionů Kč, hrazená z rozpočtu obce, byla dotačně podpořena Ministerstvem zemědělství částkou 16,5 milionů Kč, Plzeňský kraj přispěl 2,3 miliony,“ uvedl starosta Brodu nad Tichou Erik Mára.
Brod nad Tichou dosud neměl kanalizační systém. Byla zde vybudovaná pouze částečná dešťová kanalizace, u domů se využívaly jímky, které se vyvážely na čistírnu v Plané. Vedení obce začalo již před několika lety zvažovat výstavbu nového kanalizačního systému s čistírnou. Při přípravě projektu navázalo spolupráci s Vodohospodářským sdružením obcí západních Čech, které spravuje vodárenskou infrastrukturu patřící více než stovce obcí a má dlouholeté zkušenosti s řízením investic do rozvoje vodovodů a kanalizací. Do tohoto sdružení také obec začátkem roku 2022 vstoupila.
„Pro výstavbu kanalizace v Brodu nad Tichou jsme doporučili využít moderní technologii tlakových systémů s domovními čerpacími stanicemi, s níž máme dlouhodobě výborné zkušenosti,“ vysvětlil Zdeněk Frček, ředitel Vodáren a kanalizací Karlovy Vary (Vodakvy), které pro sdružení zajištují nejen provoz, ale také technickou podporu při investování. „Tlaková kanalizace nabízí oproti klasické gravitační řadu výhod. Je více variabilní, využívá menší profily, jednoduše se umisťuje v terénu a přechod komunikací se dá snadněji řešit bezvýkopově pomocí protlaků. Tím se snižuje rozsah výkopových prací či spotřeba materiálu, tedy i celkové náklady, a urychluje výstavba. Navíc do ní nemůže natékat dešťová ani podzemní voda, nemusí se odlehčovat do vodních toků a zlepšuje tak zadržování vody v krajině,“ doplnil.
„Nová mechanicko-biologická čistírna má kapacitu 300 ekvivalentních obyvatel. Tvoří ji dva zastřešené objekty, v prvním je zázemí pro obsluhu, dmychárna a hrubé předčištění, v druhém pak aktivační a dosazovací nádrže a kalojem,“ upřesnil Zdeněk Frček. Na čistírně se nejprve z odpadní vody mechanicky odstraní hrubé znečištění pomocí jemných česlí. V další biologické části se pak v aktivační nádrži, rozdělené do sekcí, odstraní rozpuštěné znečištění především dusíkatého a uhlíkatého charakteru s využitím směsi bakterií a dalších mikroogranismů (tzv. aktivovaného kalu). Mikroorganismům se střídavě vytváří různé životní podmínky, za přístupu či nepřístupu vzduchu, tak aby dokázaly ve svém metabolismu znečištění přirozeně odbourat. Kal se pak z odpadní vody oddělí v dosazovací nádrži. Část kalu se vrací zpět do čisticího procesu, přebytečný kal se odvede do kalojemu, kde se gravitačně zahustí a stabilizuje. Poté se vyveze z čistírny k dalšímu zpracování. Vyčištěná voda odtéká do Hamerského potoka.
„Na novou tlakovou kanalizaci je napojeno 79 přípojek, jejichž výstavba byla také součástí projektu. Technologii do domovních čerpacích stanic odpadních vod dodává na své náklady sdružení obcí, do jehož správy a hospodaření obec vloží jak novou kanalizaci, tak svůj vodovod. Provoz obou sítí, včetně servisu a údržby domovních čerpacích stanic, pak budou od Nového roku zajišťovat odborní pracovníci Vodakvy,“ uzavřel starosta.